Všechny věžové domy jsou na území dostatečně vzdáleném od starých porubů. Pod 6 až 9 metrů mocnou vrstvou hlíny byla vodorovná vrstva písčitého pevného slínu mocná 14 - 17 metrů. Na této vrstvě byly objekty v hloubce 10 – 12 metrů založeny. Hrubý výkop se dělal lžicovým rypadlem, které nakládalo zeminu do nákladních automobilů a dumperů, které ji po nájezdových rampách odvážely. Díky dobré soudržnosti zeminy stačilo je částečné pažení. Suterén byl izolován jen proti zemní vlhkosti. Nižší část je oddělena dilatací. Konstruktéři udávají maximální napětí v základové spáře 6 kg/cm² oproti povoleným 7 kg/cm². Založení je jediné místo, ve kterém se domy od sebe liší.